korešpondencia | späť ďalší list >

List Františkovi Palackému

21-ročný Ľ. Štúr písal F. Palackému o literárnych aktivitách v Uhorsku a o svojom pôsobení na ev. lýceu v Bratislave. V liste spomína časopisy, ktoré v tom čase v Uhorsku vydávali slovenskí vzdelanci (Plody, Hronka, Zora).


 
 

V Prešporku
1836 dne 10 dubna.
 

Vysoce Učený Muži, Slovoutný Slovane
mně vysoce ctěný Pane!
 

Váš list, který ste mi v Únoru psáti ráčili, sem přijal, jakož také i jména ctěných předplatitelů, která v tomže psání zavřena byly. Málo dob života mého učiňkovalo na mě tak mocně, jako ta, v níž sem z věžaté Vaší Prahy list poslaný viděl, a v něm Vaši Slovoutný Slovane ruku spatřil. Přijmite díky najvřelejší vysoce ctěný Pane jak mé, tak i zdejších všech četných Slovanů, za práci nám ochotně prokázanou; vskažte úctivě Vás prosím i p. Štorchovi jménem všech nás upřímné poděkování. Věc naši předplacením tímto výborně ste podpořiti ráčili nejen tím, že větších sil sme nadobudnuli, než že i čestná tato jména horlivých vlastenců i do dílka našeho přenešena býti mohla. Kýž nám podá se jednou příležitost všecky tyto muže v osobě poznati!: o blahá hodino nemeškej s odbitím tvým.

"Plody" Vám ted konečně odesíláme, připojujíce k tomu tu prosbu, by ste nám prominouti ráčili, že tak pozdě na světlo vycházejí. Stalo se to proti vší náději naší, proti všemu namáhání našemu. Příčiny Vám jen hlavnější udám. Čekati sme totiž musili hned na soudce královského, hned na tisk latinský, který úpelný na jednou nepřišel, hned na papír, kterého se tu nedostávalo, a hned váhavost knihtiskaře v to nám vkročila. Ráctež tehdy odpustiti, že na lhůtu uloženou "Plody" u Vás se nezjevily. Výtisků odesíláme 60, z nichž 57 p. p. předplatitelům patří, jeden V. U. p. P. J. Šafaříkovi, jeden V. U. p. Fr. Lad. Čelakovskymu a jeden Českému Muzeum darem přislouchá. Račtež Vysoce ctěný Pane všem těmto pánům dílko naše odevzdati, ostatním třem s tím doložením, aby chaterný tento dárek z najvřelejších však k nim citů pocházejecí laskavě přijati ráčili. Posíláme i několik opsání toho, co nám soudce královský vytřel: naleznou-li se tam některé chyby, odpustiti račte, mladší zajisté naši bratři to opisovali, a k přehlednutí v náhlení, času nám nazbývalo. Vystrojili sme Plody k Vám Švaigerem zdejším knihkupcem, které v málo dnech dostati ráčíte;bude-li něco k platění, z peněz nám patřících sobě podržeti račte. Peníze, žádáme co najúctivěji, nestěžujte sobě nám čím rýchlej odeslati, jelikož hned na začátku května nám jsou nevyhnutelně potřebny; zavřeme totiž tehdy s tiskářem účty.

Litujeme velmi, že se nám více chyb vtrousilo do dílka tohoto, a však stalo se to ne vinou naší. Příčiny jsou mnohé, najhlavnější ovšem ta, že tiskář řeči naší ani jen v najmenším nerozumí, odkud tolik chyb se nám navnadilo, že místo k opravě po dvou opravách nebylo. První árch pojednání obsahujecí najvíce jich má, příčina ta jest že první byl v opravě, kde my též se znameními opravujecími nehrubě spřízněni sme byli. Kdo by ale žádal ještě Plody míti, ten dostane árch pervý zcela napravený, poněvadž 100 se jich znova tisknouti bude. Tiskářovou neprozřetelností se stalo, že ne pět sto, kolik se tisknouti mělo, ale jen čtyři sto árchů vytlačeno bylo, zač nyní musí tisk opakovati, tu pak my opravy uděláme. Značnější chyby sme tisknouti dali, na menší odpuštění ctěných čtenářů žádáme.

Společnost naše jak počtem se rozhojnuje, tak i na horlivosti a účinlivosti ku podivu zrůst beře. Jest nás nyní 51, mezi nimiž se však nalezají i někteří oddáleni. Krom tohoto zboru na lyceum našem zase nový povstal. Zdejší totiž Prof. Šröers Syntaxistů, muž znamenitý, veliký barbarské maďaromannie nepřítel ponuknul své žáky, aby se ve materčinách vzdělávali. Synové Slovenských matek hnedky se toho uchopili a učiteli svému žádost tuto přednésli. Tento požádal mě, abych se zprávy společnůstky této uchopil, což já také udělal sem s oběma rukama.

V týdnu mám dvě hodiny, v nichž přednáším pravidla písemného jazyka, dovádím vyňatky z dějepisu kmenů Všeslavenských, dávám jim kusy národní k řečnění a. t. d. čímž mladíci tito náramně se zapalují. Jest jich vyše 30, jist sem toho, že z nich někdy silná podpora národu svému utisknutému vykvitne. Větší naše společnost má již na budoucí roky silné základy. - Vůbec kol a kolem ozývati se počínají hlasové národní, a ta jest naděje, že rozmnoží-li se ještě, nezadlouho vyhráme. Jen naše kněžstvo: ale to jsou kláty hnijící v nevysekané hoře. Mnozí však již procitli, a mnozí dávají znamení procitnutí ze zdánlivé smrti. Duch Maďaromannie den co den utíchá: arci již mnozí spatřují nelidské své počínání. Bylo tu ovšem smutno, truchlý to byl před některým časem na Slovensko pohled: synové jeho neměli ducha, scházela jim setrvanlivost Lafayettova.

O Hronce již zprávu máte. Pracujeme nyní všemožně, by pevné kořene pustila. Vše se nám povede. Zora již zazořila, bojím se však, by ji tam pro Odu na Slováků jako Slávy Dceru do vyhnanství neodsoudili. Snad předce jí hospody popřejí. U nás mnozí rúkopisy již k tisku připravené mají, jiní takové hotují. Bude se to pomálu sypati. Jen jednotu; ale to mě hněte. My sme v pravém očistci, píšíce zajisté pouze česky, lidu našemu zláště Katolickému z větší částky nepřipustnými se stáváme, vycházíme-li pak na divadlo v slovenském našem nářečí, od Čechů se odtrhujeme, na což přivoliti nemůžeme. Kýž by Čechové ne jen slova naše přijali původní slovenská, ale i v dobách mluvnických jen něco ustoupili, odtudto-by ne jen názvem ale i samou věcí řeč Československá vyšla. My arci budeme jen s Čechy, tou nadějí se kojíce, že oni asnad někdy též vrhnou oko na náš stav, a věru by jen všeobecnost šetřína by1a.

V. U. p. Šafařík vydává "Starožitnosti Slovanské", od nás se může podpoře hojné ufati. Na vše kouty Slovenska poslali sme návěští ovšem jen přepsané s napomenutím, aby hojně předpláceli. Takovéto dílo napomáhati, jest povinnost svatá. O můj Bože že zlata nemám, bych učinil aby beze všech překážek světlo spatřily! mám jen serdce, to tluče ohnivě za původce a za všecky muže osvětě a blahu náradnímu žijící, a za vše vidy naše.

Můj Bože! Náš Čelakovsky kde byl? Ach kýž vidíš slzy naše, any za Tě tekly! Kým si se tu dostal? Hrozná myšlénka! Vlastencem?!! - Skažte prosím Slovoutný Slovane služby ponížené jak p. Šafaříkovi, tak i tomuto pánu, s nimž soucit měli a mají četné zbory synů Slovenska. P. Ammerlingovi upřímné všech nás pozdravení; četli sme výpisky z jeho listu, který do Moravy psal. - Strojíme se nezadlouho světiti svátek národní na Děvíně. - Pravě nyní slyšíme u veliké žalosti že náš Virgil Hollý zemřel; nevím je-li jisté. Nenahraditelná ztráta. - Račtež mně Vysoce ctěný Pane radost tu učiniti, a všem nám, bychom Vaše psání čísti mohli. S tím do přízné Vaší se poroučeje jsem

Váš

ponížený ctitel
Ludevít Štúr v. r.